Když vás i iStyle pošle do háje!

Bože jen to ne! Tep se zrychluje, po čele mi stéká kapka studeného potu a chlupy na ruce mám jak na trní. Při čtení názvu padám do mdlob a ta zelená popelnice s neustálým poker face výrazem mi způsobuje infark. Noční můra se stává skutečností, moje jablíčko je nemocný!

Jo, prostě se mi rozbil iPhone, přesněji nabíjení ale i tak. Pro mě totální konec světa! Anetka mi vytahuje ze skříně svůj starší Samsung S4 mini a já začal mít pocit úzkosti, který popisuji výše. Jo, jsem strašnej jablíčkář! Rozhodl jsem se tedy jít do iStyle v Olympii a nechat si ho opravit, ovšem… Tam jsem opravdu nepochodil. Chlápek mi s úsměvem řekl, že mi nepomůže, protože jsem telefon koupil u operátora a oni mi ho opravit nemohou. Hádal bych se s ním, ale to by nesměl dodat, že by i tak oprava trvala strašně dlouho a za ne malou, extra jablečnou cenu. Okey, tak jsem vyrazil do Vodafone, kde mi bylo řečeno, že jsem zloděj! JAKOŽE WUT?!

wutProstě, když koupíte od někoho z bazaru iPhone, ten dotyčný to koupí u operátora a ten dotyčný vám k tomu nedá fakturu o koupi, jste zloděj a nikdo se s vámi bavit nebude. Problem solved, skvělá obchodní taktika! Zklamaně jsem tedy odjížděl domů a stále se díval do zpětného zrcátka, zda-li po mě už nejde FBI. Doma jsem prolízal net a hledal opravny telefonů, jenže… Co chcete dělat v sobotu odpoledne. Každej sedí doma se šniclem a pivkem u bedny a sleduje fotbal nebo jinej nezáživnej sport. Po chvíli hledání jsem narazil na firmu jménem iPhone Brno, která sídlí kousek ode mne. První na co jsem se podíval, stejně jako jinde, byla cena opravy. Cena za opravu dobíjení se mi líbila, o nějaký ten chloupek levnější než všude jinde, což mě potěšilo, ale co mi vyrazilo dech, vykouzlilo růžové líce a oči jsem měl v tu chvíli jako pětikačky byl jejich program Active IN. To je nonstop pohotovostní služba, a i kdyby byl třeba konec světa, s radostí vám telefon či jiný produkt od Applu opraví. SUPER!

Pán mi v telefonu oznámil, že předá mé číslo kolegovi a ten se se mnou spojí, což se také stalo během ani ne hodinky. S ním jsem se dále domluvil na čase kolem šesté večer u obchodu, což také vyšlo. Krom toho, že jsem si skvěle pokecal o Apple produktech a přiučil se něco o cyklech nabíjení MacBooku, vysvětlil mi důvod, proč telefon nenabíjí a taky mi ukázal pomalu nafukující se baterku, kterou by bylo dobré brzo vyměnit. To vše během ani né třičtvrtě hodinky, co jsem tam strávil a za super cenu.

Takže má volba pro příště je jasná! Firmě iPhone Brno děkuji za skvělý přístup a perfektní opravu. Díky vám jsem se nemusel Samsungu a jeho Androidu ani dotknout.

A pro rejpálky, tohle není reklama, ale recenze. ;)

 

Zkaženej život hned ze startu?

Tento článek je určen pro mladší čtenáře, kteří si vybírají střední školu, nebo na ní teď studují. Určitě se tu ale najdou i tací, kteří na tom byli podobně a nebo jen ti, kteří tomuto věnují pár minut svého života.

Všichni si určitě dobře pamatujeme, co nám rodiče říkali, když jsme byli malí, purbeltální paka. Takové ty jejich průpovídky, na které jsme měli zkřivené obličeje a v myšlenkách jsme sežrali svět už ve dvanácti. Ne, tenhle článek nebude o tom, co všechno nám rodiče říkali, ale chci tu napsat o jedné konkrétní větě, kterou mi naši vtloukali do hlavy a já na to klasicky házel bobkem. Když se na to podívám zpětně, nebyla to věta, ale rada nad zlato a kvůli mé tupohlavosti dnes zvěčňuji svůj obličej každé ráno do zdi za postelí.

UČ SE AŤ SI V ŽIVOTĚ MŮŽEŠ DĚLAT CO CHCEŠ

NECHCEŠ SE UČIT? JEDNOU BUDEŠ LITOVAT A VZPOMENEŠ SI!

Bohužel, rád přiznám, že měli naši pravdu!  Ne že by mě vadila práce automechanika, myslím si, že u tohoto řemesla bych zůstal, i kdybych měl jakýkoliv titul. Ovšem studium na vysoké škole je pro mne už zakázané ovoce a to je to, proč vlastně píšu tento článek. Když jsem končil základní školu, mé známky nebyly nijak extra a vlastně pokud si dobře pamatuji, průměr se pohyboval někde kolem trojky. Nebylo to tím, že bych byl blbej, byl jsem línej a ať se naši snažili jak chtěli, víc úsilí jsem vynaložil nad fíglem, jak číst natajno komix místo učiva. Střední školu jsem si pochopitelně vybírat moc nemohl, ačkoliv měl jsem nějaké představy, které bych chtěl dělat a i s tím průměrem bych se tam dostal, jaksi jsem (ani nevím pořádně jak) skončil na úplně něčem jiném, jen abych splnil aspoň částečně ideál rodiny. Avšak mě to tak strašně nebavilo, že ve chvíli kdy mi padlo osmnáct, nikdo mě tam neviděl.

To, že jsem mohl udělat jen závěrečky, a pak jít třeba na nástavbu, mi došlo až ve chvíli, kdy už to bylo ztracené a musel bych opakovat celej ročník. Fajn tak jo, ale když už, tak rovnou něco, co mě baví a co chci dělat, no a jelikož jsem jako mechanik dělal nějakou dobu, tak jsem se i na ten obor vydal. Spokojenej svojí volbou jsem si naivně myslel, že to vše půjde hladce do doby, než jsem narazil na jednoho velmi nepříjemného a důležitého člověka z vedení školy. Jo, já jsem dost známej tím, že si nenechám jen tak kálet na hlavu a prvně konám, než přemýšlím, a to byla další z mnoha chybných rozhodnutí, které jsem kdy udělal. Po menším konfliktu mezi námi, kdy jsme na sebe řvali přes celou chodbu, jsem dostal důrazně doporučeno ukončit na vlastní žádost studium na škole.

Musím říct a poděkovat jednomu z hlavních mistrů, protože mi tenkrát hodně pomohl a dokázal mi zařídit pozastavení studia s tím, že se pak vrátím až na tom budu celkově lépe. V té době jsem hodně pracoval, tudíž jsem měl také dost zameškáno a to nebylo všechno. Na rok jsem pozastavil studium a vrátil se na stejný obor znovu a jsem tam do dnes. Trochu jsem si vzal k srdci rady co mi dali nejen kolegové, ale i má rodina s přítelkyní, sklopil hlavu a raději si nasadil sluchátka, když se mi něco nelíbilo. Pravdou je, že jsem na rozdíl od těch ostatních nic nedokázal, takže si vyskakovat, nebylo moc na místě. Asertivita mi docela chyběla a chybí do dnes, ale musím říct, že dle mého názoru se to oproti minulosti o hodně zlepšilo.

Když si to spočítáte, tři roky na stavební, čtyři roky na mechanikovi z toho jeden rok k ničemu. Školu dokončím ve dvaadvaceti výučním listem, a můžu jít dělat. Pro některé je to konec cesty, někteří to oslavují jak na novej rok, neboť to konečně vylezli, ale abych pravdu řekl, já osobně dnes lituji. Nějakej ten měsíc totiž přemýšlím o vysoké škole. Hrozně mě baví fyzika a chtěl bych ji i studovat a to nejen učivo základních a středních škol, taková astrofyzika je strašně zajímavá a celkově mě tento vědecký obor hrozně láká. Ovšem co teď? Teprve dokončím střední, bez maturity a ke všemu pěkně pozdě. Další dva roky kvůli maturitě, pokud se nepletu, tak minimálně šest let na vysoké a ke všemu ani není jistý, jestli to zvládnu, protože co se týče matematiky, jsem tupej jak poleno. Ne opravdu, dokážu se naučit celé PSP nazpaměť (a to že chemii fakt nechápu), dokážu se naučit jakékoliv vzorce, data z historie a snad i jména všech vojáků co bojovali za WW2, ale sakra matematika? Nikdy… jsem rád, že jsem se naučil sčítat, násobit, dělit a procenta, ale jakmile má příklad jedno jediné písmeno v sobě, jsem nahranej. Konec, čau, balíme krám!

Já vím, že je to dost blbé říkat a přitom bych nejraději studoval fyziku, ale bohužel je to tak, ale mohl jsem to zkusit, třeba by se našla v mozku malá místnůstka, která by na mě řvala správné odpovědi na matematické rovnice. Třeba bych to zvládl, kdo ví. No a teď se rozhoduji jestli to vlastně vůbec mám zkusit. Jestli to má cenu, a nebo to vzdát rovnou na začátku. Studium ukončím ve třiceti, když dobře, a bude to hodně, hodně náročné. Zbytečně náročné, protože mě stačilo vzít si k srdci rady okolí, a ne si hrát na frajera, kterej má vše na háku a říká si, že to nějak dopadne.

Co jsem vlastně tímto článkem chtěl říct? I když se jakékoliv vaše rozhodnutí zdá jako super nápad, není! Nechte si poradit a nemyslete si, že máte pravdu. Lepší je nemít nikdy pravdu a nechat se o pravdě poučit, protože jinak budete jednou možná litovat, stejně tak jako já lituji rozhodnutí, které jsem kdysi udělal. Mohlo to být dnes jinak, mohl jsem mít krásný studentský život, a i když se to zdá jako opruz, nedělal bych nic raději, než měl zaraženou hlavu mezi knihami a učil se to, co mě baví. Nic není ztracené, vždy se dá vše nějak zvládnout, jen to je mnohem složitější a i přes všechny překážky, nejspíše se vrhnu po hlavně i do studia vysoké školy.

Díky, že jste věnovali pár minut tomuto článku a rád bych si přečetl váš názor nebo i klidně historku z toho, v čem měli vaši rodiče pravdu.

My Abandonware, aneb po dlouhé době něco nového

Dlouhou dobu jsem nic nenapsal pro své bezhlavé ovečky, a důvodem nebylo nic jiného než jen škola, práce a… Kecám! Prostě jsem jen prasácky línej něco vymyslet. A však už by to něco chtělo a já jsem před pár dny narazil na jednu super věc, o kterou se s vámi podělím a věřím, že starší ovečky si trochu zavzpomínají na doby, kdy světu vládlo Atari, všude hrála 8-bitová hudba a ve vzduchu se vznášela atmosféra osmdesátých a devadesátých let dvacátého století.

vkxt71le0pkuyvlknvdb

Nedávno jsem totiž zavzpomínal na jednu hru, kterou jsem jako malej hrál, ale nemohl jsem si vzpomenout na jméno. Pamatuji si, že jsem ji tenkrát našel v měsíčníku s názvem “Herní výběr”, který se prodával za 99,- a nabízel desítky plných freeware a demo verzí her. Problém byl, že jsem si nemohl vzpomenout naprosto na název a tak jsem poprosil svého mladšího bratra o pomoc. Jakmile jde o hry a jejich historii, tak si pamatuje naprosto všechno a proto si u mě vysloužil přezdívku “VIKI” což znamená “Velmi Inteligentní Konspirační Impotent”. Ten na pár vteřin zabádal a nakonec mi řekl název. Strejda Google pomohl a hurá, já měl hru! Jednalo se o Alien Cabal a chtěl jsem si prostě zavzpomínát a tak jsem hledal, kde bych ji mohl stáhnout, protože CD Herního výběru bohužel už nemám.

Náhodou kdyby někdo vlastnil sbírku herních výběrů a rád by je prodal za nějakou částku, dejte vědět…

Díky tomuto jsem narazil na skvělou stránku jménem My Abandonware, což je na první pohled databáze starých, DOSových her. Podle popisu samotné stránky se zde nachází přes 9000 her, které vyšli od roku 1980 až do roku 2010, takže to je vlastně božské místo pro ňoumy, jako jsem já. Navíc se dají i lehce stáhnout a v některých případech dokonce hrát přímo v prohlížeči, což je dle mě naprosto SUPER! Řazení od názvu, přes platformu až po vydavatele dokáže skvěle ulehčit vyhledání toho, na co zrovna vzpomínáte a musím říct, že já osobně tam našel několik skvělých pecek, na kterých jsem vyrůstal!

“My Abandonware was created in february 2009 as a revival of oldware.net. Over the years, more than 2000 games have been added to the site. We want to created the best video games museum on the web and let everyone around the world enjoy the incredible amount of great software created in the 80s and 90s.

Until now, we have focused our work on the DOS era, with some very rare titles found in the deep web and some sent by our awesome visitors. Other platforms are available now. Enjoy !”

Co víc vám říct?… Možná jen to, ať si tam zajdete a zavzpomínáte si na skvělé časy disket a obřích topných ložisek kterým se říkalo “kompjůter”!

blockout_5 wolfenstein-3d_5

battle-chess_4 warcraft-ii-tides-of-darkness_6

Takže jediné co vám popřeju je plno zábavy, hodně nervů a skvělé vzpomínky! :)
My Abandonware odkaz!

Když máte hlad a nevíte co by

Měl jsem parádní víkend. S Anetkou jsme hráli Heroes of the Storm, koukali se na plno filmů a i přes špatné počasí jsme si dokázali užít plno zábavy, kterou nám zařizoval můj skvělej pes! Já se pyšním tím, že hrozně rád vařím a miluji chuťově dost výrazná jídla, které také často dělám. Už pár lidí mi řeklo, že za pomocí tuctu druhů koření a dalších šílených ingrediencí dokážu uvařit jídlo pro 4 lidi, které je údajně moc dobrý. Ale nebudu lhát, párkrát se stalo, že jsem to přehnal s pikantností, že i sám satan by hledal sklenku mléka na zahnání plamenů z úst.

V pátek jsem dělal na večeři klasickou tortillu, kterou určitě plno z vás zná. No ale co v sobotu? Nechtělo se mi nic moc vařit podle kuchařek (mimochodem to nikdy nedělám, vždy to zkazím a je to naprosto nepoživatelné), nápady se mě vyhýbaly obloukem a já si vzpoměl na těch pár tortillovejch placek co mi zůstaly z pátku nedotknuté. V obchodě jsem koupil Taco omáčku, několik deka různých salámů, zeleninu a šlo se na věc. Předem říkám že jsem udělal 4 rolky a nesnědl jsem ani jednu celou… Čtvrtka mně bohatě stačila, takže teď už vím, že příště udělám jednu a nají se z toho celá rodina! :D

IMG_1707

Já využil tyto ingredience:
Klasické trotillové placky
Taco omáčku
Paprikáš, Debrecínskou pečeni, Vysočinu a klasickou Šunku
Cibule a Paprika
Eidam 30%
Mexické pikant Chilli koření
Olivový olej

Jako první nakrájíme cibuli a papriku na hodně malé kostičky a usmažíme do zlatova na pánvi. Nemusí toho být ani moc, na 4 rolky mně bohatě stačila jedna cibule a jedna větší paprika. Můžete to během smažení posypat oregánem nebo popřípadě jiným kořením. Až budete mít hotovo, dáte si směs do misky a vrhnete se na rolky. Na placku namažete omáčku Taco nebo jakoukoli jinou směs, na kterou máte chuť, dále pak lehce posypete cibulkou a paprikou, kterou jste si usmažili před chvílí. Dále už jen naskládáte různé salámy dle vaší libosti, kvantitu si určete sami dle toho, jak na to budete mít chuť. Až položíte salám, nastrouhejte sýr a posypte ho kořením. No a nakonec to celé opatrně srolujete ale pozor, ten salám bude rád utíkat ven. Osobně jsem dal zbytek cibulky s paprikou ještě na srolovanou placku, nastrouhal přes to sýr a pokryl salámem. Nakonec to celé můžete z lehka pokapat olejem (jelikož Anetka má doma takový rozprašovač na olej, tak jsem to tím lehce pošplíchal) a posypat kořením.

Rozehřejte si troubu na 160 – 200°C tak, aby pekla jak zespodu tak i z vrchu. Pekáč s rolkami tam dáte na 15-20 minut, k tomu si nakrájet proužky papriky a salátu no a nakonec jen dobrou chuť.
Líbí se mi, že si do toho opravdu můžete dát cokoliv vás napadne a vždy to bude dobrý, takže taková rychlá možnost jak zahnat hlad.

IMG_1701

IMG_1703

IMG_1706

IMG_1710

Takže pokud to budete zkoušet doma, mohu říct jen DOBROU CHUŤ a klidně se můžete pochlubit, jak se to povedlo vám a jak jste to udělali vy.
A pokud jsou zde blogeři, kteří píšou vlastní recepty či různé jídelní pokusy, napište mi do komentářů vaše odkazy, rád bych se podíval a třeba nechal i inspirovat.

A příště sem můžu napsat kuřecí cuketovou lahůdku.
11057255_130867543912213_8054532751872844621_n

Discord – Naprosto suprový komunikační program

Tento článek je spíše pro hráče než-li klasické uživatele počítačů, ale i tak bych řekl, že by tento program mohl zajímat mnoho lidí. Včera jsem si šel zahrát Heroes of the Storm a kamarád mě nějak navedl na program Discord. Jedná se o komunikační program, třeba jako TeamSpeak 3 ale s tím rozdílem, že ho vlastně nemusíte vůbec instalovat do počítače. Stačí zadat adresu, přihlásit se, vytvořit server pro sebe a své přátelé no a poslat jim odkaz serveru. Oni se už jen přihlásí a voalá, můžete si chatovat nebo volat do aleluja. Discord má prostě plno výhod, které jsou i nejsou důležité, ale co se mi zdá právě jako ta největší výhoda, že nemusíte mít v PC žádný software a stačí klasický internetový prohlížeč, který má každý.

Discord---Feature-Graphic-1

Možnost instalace programu je samozřejmě také a rozšiřuje Discord o mnoho dalších funkcí jako třeba widget serveru in-game což je třeba dle mého názoru super. Když jsme hráli WoW a volalo nás asi 15, bylo kolikrát těžké díky deformaci hlasu rozeznat, kdo co po mě vlastně chce! Tento widget si můžete upravit jak budete chtít, dát si ho po obrazovce kamkoli a vidíte s kým vlastně voláte, kdo zrovna mluví a další možnosti jako třeba ztlumit jen jednoho volajícího na jinou úroveň hlasitosti. Myslím si, že tohle je opravdu nejlepší možnost, kterou Discord nabízí a pro mne velice zásadní.

overlay_inlay3b
Upravování widgetu in-game!

No a design aplikace je taky dost přívětivý, takže další takové menší plus. Krom klasického white designu se dá nastavit i dark, což se mi líbí především v noci. Kdo tedy přestoupí na temnou stranu?

temno

Když to celé shrnu, výhody dost převyšují nevýhody respektive nemohu říct nevýhody, pro mne tam žádné nejsou. Suprové na tom je, že nevyužíváte velké množství paměti třeba jako u Skypu nebo TeamSpeaku, takže Discord nezpomaluje počítač víc než obyčejný internetový prohlížeč. Jestli si to chcete odzkoušet sami, přejděte na adresu https://discordapp.com/.

Hry jsou sranda, dokud je nevytváříš

Ti co mě znají určitě ví, že jsem sběratel co se týče herního průmyslu. Rád utratím velké množství peněz za sběratelskou edici hry, kterou třeba ani nehraji ale hlavně že tam je figurka! Tato posedlost mě lapila teprve nedávno, takže má sbírka není až tak veliká, jak bych chtěl a můžou za to hned tři faktory. Prvním je dostupnost, protože plno edicí, které bych rád vlastnil se buď již neprodávají, nebo jsou v jazyce který nechci (kdo by taky chtěl krásnou krabičku třeba Croftky popsanou čínsky nebo rusky), nebo se dají koupit v angličtině ze zahraničí, ale mnohdy za veliké peníze no a tím se dostáváme k druhému faktoru a to jsou právě prachy! Krásným příkladem je třeba Mirror’s Edge Catalyst, který by měl vyjít něco kolem 25. května a já bych si tuto sběratelskou edici rád pořídil na PS4. Proč ne? No protože tahle krásná sranda stojí 7499,- a já teď dost vážně uvažuji jestli to má cenu, i když ta figurka je prostě božská!!! Takže ve finále by to bylo tak, že utratím tak čtvrtku své výplaty za edici, poplatím vše co musím a pak budu okusovat zeď. Zvláště teď v době kdy se všem (hlavně mému skvělému autu) líbí má prázdná peněženka a průvan na účtě. No a třetím faktorem je má krásná žena… Nemusím doufám vysvětlovat proč.

66bb42c141a574974d591d999dd0d59f7346774330df9e98b103cd597a2c22cd_large

Abych se dostal k tomu proč vám vlastně o tomhle píšu. Nejen že sbírám počítačové nebo konzolové hry, ale s velkou radostí sbírám hlavně stolní hry. Mnohdy mě baví víc sedět 5 hodin s přáteli u Legend Andoru, než koukat jak vyoranej zombie do obrazovky a za noc poslat pod kytičky pár stovek nestvůr. Karetní, logické, strategické, jakékoliv hry, prostě cokoliv na čem se zabavím sám nebo klidně i s kamarády beru. Problém však nastal ve chvíli, kdy jsem zjistil, že mé nároky nesplňuje vlastně žádná hra z těch co mám doma a na trhu žádná taková ani není. Znáte ten pocit kdy si řeknete “sakra chtěl bych si zahrát něco takového, kde musím dělat toto, toto, toto a toto no prostě všechno”? Přesně takový pocit mě před nějakou dobou přepadl a já se rozhodl zkusit vytvořit pro mě a mé přátelé vlastní takovou hru. Ihned plný odhodlání jsem se vrhnul do práce a ačkoli jsem v hlavě přesně věděl, co od té hry chci a jak má vypadat, propiska se mi zasekla hned, jak jsem se dotkl papíru. No uběhlo už pár neděl a já jsem takřka nepokročil. Nějak prostě nevím jak ale elán a pozitivní myšlení mě neopustilo. Momentálně si říkám že když to půjde tímto tempem, tak bych do roka mohl mít hotový aspoň ten základ no a masová výroba bude následovat hned po té!

12380975_258492111149755_1463996197_o
Legendy Andoru

Zrovna dnes jsem se tedy rozhodl zkusit jiný pohled na věc a to třeba ten, spojit již existující hry co mám doma (Legendy Andoru, Osadníci z Catanu, Dominion), přidat k tomu klasické Dračí doupě a teď momentálně sleduji, zkouším a testuji, jak co nejlépe to udělat. No a musím říct, že to je ta nejlepší možnost kterou jsem mohl udělat. Takhle vše vizuálně vidím a i když sice nemám plno barevných žetonů které by se mi docela hodily, pomáhám si víčky od piv, kterých při hraní a nebo jen přemýšlení spotřebuji docela dost. Takže ve finále vám sem dám radu a to tu, že pokud vás někdy napadne něco jako vymyslet vlastní, komplexní a dost rozšířenou hru s velkým herním mechanizmem, hoďte raději tento plán za hlavu. A pokud jste na tom teď jak zrovna já, tak přeji hodně štěstí a klidně mi do komentářů napište, jaké s tím máte zkušenosti nebo jak se vám daří.

Já budu o průběhu tvorby určitě ještě nejednou psát.

Akce na Key4You!

Bacha dělám reklamu!! Aby se z toho někdo náhodou nepotento, no však víte.

Key4You.cz má již velice dlouho ve své nabídce produkt “Náhodný steam klíč”, který byl mezi návštěvníky dost oblíbený. Dokazuje to také fakt, že je neustále umístěn v TOP 5 nejprodávanějšími produkty týdne. Jenže jednu šikovnou hlavičku (kterou bych nejraději nominoval na Nobelovu cenu za mír) napadlo, co takhle odměnit každého, kdo si koupí vždy 20 klíč v pořadí?… Výstřižek2Vytvořili další produkt za 99,- s názvem “Náhodný Steam Klíč PREMIUM”, což je vlastně to stejné jako ten původní, až na jednu takovou velice příjemnou maličkost. Každý zakoupený dvacátý si může vybrat hru dle vlastního výběru a to jakože opravdu dle vlastního výběru! Proč je to tak úžasné?… No protože já mám za 297,- nový FarCry Primal, a teď za dalších 198,- jsem si vybral Tom Clancys The Division. Přemýšlím, jestli zkusit štěstí ještě jednou a nebo ho raději nepokoušet ale stále na nějaké tituly mám zálusk jako třeba na GTA 5, Mirrors Edge Catalyst, Dark Souls 3 nebo třeba XCOM 2. Jo je toho celkem hodně co bych ještě chtěl ale zase… Nejsem milionář i když bych teda sakra že chtěl! :D

Tak mám aspoň z čeho pořádně natáčet nějaké videa a dávat je sem. Co zkusíte také své štěstí nebo se na to raději vykašlete?…

Výstřižek

Chcete-li zkusit také být dvacátý v pořadí, odkaz vás přivede přímo na daný produkt. Hodně štěstí!
Key4You.cz Náhodný Steam Klíč PREMIUM

Český “Seagalovský” snímek

Normálně neprohlížím různá videa na serveru YouTube, ale dnes mám doma kamaráda, který se chtěl na něco podívat a pustil mi tam krátkometrážní akční film s názvem “Hloubka Ostrosti”. Na takové snímky se fakt nekoukám, nikterak je ani nevyhledávám a mnohdy si ani nenajdu čas se na ně kouknout když mi je někdo pošle, ale jelikož si to pustil on na Notebooku a já se zrovna nudil, koukal jsem mu přes rameno. Hned jako první mě zaujalo obsazení jedním z mých oblíbených postav české scény, Michalem Kavalčíkem, kterého spíše můžete znát pod svým uměleckým jménem, Ruda z Ostravy. Musím říct že lepšího zaporáka než Rudu obsadit nemohli ale to vám spojleruju a to fáááákt nechci.

V rychlosti se jedná o akční minifilm se skutečnými fightery Karlosem Vémolou, Jirkou Žákem, Petrem Knížetem nebo Ondrou Malinou, kteří ukazují bojové styly MMA, Thajský box, Aikido a mnoho dalšího. Hlavní hrdina je dle mne tak trochu Seagal, kterého můžu, ale i nemusím. Sem tam se mi zdají pasáže docela umělé ale zato boje jsou naprosto skvěle zachyceny kamerou a slowmotion je perfektní prvek, který tam nemohl chybět. No, posuďte sami…

HOL616490_hloubkaostrostinahled

  • 1
  • 2